2Sa 14 | CzeCSP | STEP | Když Jóab, syn Serújin, poznal, že ⌈králova mysl je obrácena k⌉ Abšalómovi,

2 Samuel 14

Abšalóm se vrací do Jeruzaléma

1 Když Jóab, syn Serújin, poznal, že ⌈králova ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}mysl je obrácena k⌉ ^{▼▼n : král přemýšlí o; srv. 2Kr 6,11; Pl 3,21} Abšalómovi, 2 poslal do Tekóje ^{▼▼[v Judsku, asi 10 km od Betléma]; Neh 3,5.27; 2Pa 11,6; Jr 6,1; Am 1,1} a nechal odtamtud přivést moudrou ženu. Řekl jí: Dělej, že truchlíš. Obleč si smuteční šaty, nemaž se olejem ^{▼▼12,20; Dt 28,40; Ž 109,24p; Iz 1,6; Am 6,6} a ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}chovej se jako žena, která po mnoho dní truchlí nad mrtvým. 3 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Jdi ke králi a řekni mu ⌈to a to.⌉ ^{▼▼h.: podle těchto slov} Jóab pak ⌈vložil slova do jejích úst.⌉ ^{▼▼tj. jí řekl, co má říkat; v. 19} 4 Tekójská žena pak přišla ^{▼▼dle var; TM: řekla} ke králi, padla tváří ^{▼▼v. 22; 1S 20,41} k zemi, klaněla se a řekla: Pomoz, ^{▼▼2Kr 6,26; n.: Zachraň mě; Jr 17,14; Ž 3,8p; 12,2} králi.

5 Král se jí ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Co ⌈je s tebou?⌉ ^{▼▼n.: si přeješ; 1Kr 1,16; Joz 15,18} ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla: Ach, jsem vdova, ^{▼▼h. + žena; [srv. Sd 10,19: žena — prostitutka]} můj muž zemřel. 6 Tvá služka měla dva syny. Rvali ^{▼▼srv. Ex 21,22; n.: Hádali} se spolu na poli a nebyl, ⌈kdo by je od sebe odtrhl.⌉ ^{▼▼h.: mezi nimi vysvoboditel} Jeden udeřil druhého a usmrtil ho. 7 A ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}teď povstala celá rodina proti tvé služce a říkají: Vydej nám toho, kdo ubil svého bratra, a usmrtíme ^{▼▼Nu 35,19; Dt 19,12} ho za ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život jeho bratra, kterého zabil, a vyhladíme i dědice. ^{▼▼Mt 21,38} Tak by mi uhasili oharek, ^{▼▼tj. zbylý syn — jediná naděje} který zůstal, neponechali by mému muži na ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrchu ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země jméno ^{▼▼srv. Rt 4,5.10n} ani ostatek. ^{▼▼srv. 2Kr 19,31; Jr 11,23} 8 Nato král ženě řekl: Jdi ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů a já vydám o tobě příkaz. 9 Tekójská žena králi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděla: Na mně, můj pane a králi, ať je vina ^{▼▼[tj. za nepotrestaný zločin]; srv. 1S 25,24; 1Kr 2,33} a na domu mého otce. Avšak král a jeho trůn ať je nevinný. ^▼▼3,28 10 Král řekl: Jestliže někdo promluví proti tobě, přiveď ho ke mně a nebude se tě již moci dotknout. 11 Řekla: Ať král pamatuje ^{▼▼Dt 8,18} na Hospodina, svého Boha, aby nechtěl již ^{▼▼h.: mnoho} krevní ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}mstitel zabíjet a nevyhladili mého syna. Řekl: Jakože živ je Hospodin, tvému synovi nespadne na zem ani vlas. ^{▼▼1S 14,45} 12 Žena se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptala: Smí ^{▼▼n.: Dovol ať řekne} tvá služka svému pánu a králi ještě ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}něco říct? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Mluv.

13 Žena řekla: A ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}proč zamýšlíš něco takového proti Božímu lidu? Když král prohlásil ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}něco takového, jako by nesl vinu ^{▼▼srv. 2S 12,7; [žena použila stejný způsob jako Nátan]} za to, že nedovolil navrátit se tomu, koho zapudil. 14 ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Jistě zemřeme ^{▼▼Ž 90,10; He 9,27} a budeme jako na zem vylitá ^{▼▼Ž 58,8; 79,3} voda, kterou nelze sebrat. Bůh však neodejme ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život, ⌈má v úmyslu⌉ ^{▼▼h.: zamýšlí úmysly / plány; Jr 29,11p} ⌈nezapudit od sebe zapuzeného.⌉ ^{▼▼n: aby zapuzený nezůstal od něho zapuzen; Ez 18,23} 15 Nuže, přišla jsem ke svému králi a pánu promluvit tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}řeč, protože mě lid ^{▼▼[zde evidentně ve smyslu: příbuzní toužící po odplatě]} zastrašoval. Tvá služka si říkala: Promluvím ke králi. Snad král učiní ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}záměr své otrokyně. 16 Král vyslechne ^{▼▼1S 26,19} a vysvobodí svou otrokyni z moci ^{▼▼Jr 15,21} muže, který chce vyhladit mě spolu s mým synem z Božího dědictví. 17 Tvá služka si říkala: Kéž mi slovo mého pána a krále přinese ^{▼▼h.: bude k} upokojení, ^{▼▼n.: odpočinutí; 8,10} vždyť můj pán a král je jako ⌈Boží posel,⌉ ^{▼▼v. 20; 19,27; 1S 29,9} který rozumí ^{▼▼h.: slyší … (Gn 11,7; 42,23; 1Kr 3,11; Iz 33,16; 36,11); n : rozsuzuje …} dobru a zlu. ^{▼▼1Kr 3,9; He 5,14} Hospodin, tvůj Bůh, ať je s tebou. ^{▼▼7,3; 1Kr 1,37}

18 Král promluvil ^{▼▼h. odpověděl} a řekl ženě: Nezatajuj přede mnou ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic, na co se tě zeptám. Žena ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděla: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Nechť mluví můj pán a král. 19 Král se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Není v tom všem s tebou Jóab? Žena odpověděla: Jakože jsi živ, můj pane a králi, ⌈je to přesně tak, jak⌉ ^{▼▼h.: není odchýlení napravo ani nalevo ve všem, co} řekl můj pán a král. Tvůj otrok Jóab mi dal příkaz, on vložil do úst ^{▼▼v. 3; srv. Dt 18,18; Jr 1,9} tvé služky všechna tato slova. 20 ⌈Kvůli zvratu⌉ ^{▼▼n.: Jen aby došlo k změně směru; h.: obratu tváře} v té ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věci ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to tvůj otrok Jóab udělal. Můj pán je moudrý jako Boží ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}anděl a ví všechno, co se děje na zemi.

21 Král řekl Jóabovi: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Dobře, ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}udělám ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to. Jdi a přiveď mládence Abšalóma zpět. 22 Jóab padl tváří ^{▼▼v. 4.33; Joz 5,14} k zemi, klaněl se a dobrořečil králi. Jóab řekl: Dnes tvůj otrok ví, že nalezl milost ^{▼▼1S 1,18; 1Kr 11,19; Est 2,15} ve tvých očích, můj pane a králi, protože král provedl ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}záměr svého otroka. 23 Jóab vstal, šel do Gešúru a přivedl Abšalóma do Jeruzaléma.

24 Král řekl: Ať se odebere ^{▼▼n.: uchýlí; h.: obrátí} do svého domu, mou tvář nezahlédne. Abšalóm se tedy odebral do svého domu a královu tvář nezahlédl.

25 ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Nikdo v celém Izraeli nebyl ⌈tak velmi opěvován pro svou krásu jako Abšalóm.⌉ ^{▼▼h.: tak krásný jako A., tak velmi chválen} ⌈Od paty až k hlavě⌉ ^{▼▼h.: od chodidla jeho nohy až k temenu jeho hlavy; srv. Dt 28,35; Jb 2,7; Iz 1,6} na něm nebylo vady. ^{▼▼Gn 39,6; Da 1,4} 26 Když si nechával ostříhat ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavu -- bylo to ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}vždy na konci ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}roku, kdy se nechával ostříhat, protože ho vlasy tížily, takže se nechal ostříhat -- vlasy z jeho hlavy vážily dvě stě šekelů ^{▼▼[asi 2,6 kg]} královské váhy. 27 Abšalómovi se narodili tři synové ^{▼▼[dle 18,18 se zdá, že zemřeli v mládí]} a jedna dcera ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Támar. ^{▼▼[A. pojmenoval svou dceru podle své sestry (13,1); 1Kr 15,2p]} Byla to žena krásného vzhledu. ^{▼▼srv. 11,2; 13,1v; 1S 17,42; Est 2,7}

28 Abšalóm pobýval v Jeruzalémě dva ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}roky, avšak královu tvář nezahlédl. 29 Potom Abšalóm vzkázal pro Jóaba, aby ho poslal ke králi. Ten k němu ale nechtěl přijít. Vzkázal ještě podruhé, ale nechtěl přijít. 30 Nato řekl svým otrokům: Podívejte, Jóabovo pole ^{▼▼h.: díl pole} je ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}vedle mého. Má tam ječmen. Jděte a zapalte ho. ^{▼▼h.: + ohněm; Jr 32,29} Abšalómovi otroci zapálili to pole. ^{▼▼h.: + ohněm; Jr 32,29}

31 Jóab vstal, ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel domů k Abšalómovi a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se ho: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč tvoji otroci zapálili pole, ^{▼▼h.: + ohněm; Jr 32,29} které patří mně? 32 Abšalóm Jóabovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej, vzkázal jsem pro tebe se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Přijď sem, abych tě poslal ke králi se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jsem měl přijít z Gešúru? Bylo by mi lépe, kdybych byl ještě tam. Teď chci vidět královu tvář. Anebo jestli je na mně vina, ať mě dá usmrtit. 33 Jóab ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel ke králi a oznámil mu to. Ten Abšalóma zavolal. Když přišel ke králi, klaněl se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před králem ⌈tváří k⌉ ^{▼▼18,28; 24,20; 1Kr 1,23; 1Pa 21,21; Iz 49,23} zemi. A král Abšalóma políbil.